Czech Language/Pronouns

Personal Pronouns

Unlike many western-European languages, and like most other slavic tongues, Czech does not usually make much use of personal pronouns. This is primarily because the information that pronouns convey (person, plurality & gender), is already carried by other parts of speech. They are nonetheless useful for emphasis, and in those cases where there may be confusion.

First Person

Case	Nominative	Genitive	Dative	Accusative	Vocative	Locative	Instrumental
Singular ("I")	já	můj	mně/mi	mne/mě	null	mně	mnou
Plural ("we")	my	náš	nám	nás		nás	nás	námi

Second Person

Case	Nominative	Genitive	Dative	Accusative	Vocative	Locative	Instrumental
Singular ("you")	ty	tebe/tě	tobě/ti	tebe/tě	null	tobě	tebou
Plural ("you guys")	vy	vás	vám	vás		vás	vámi

Third Person

This is where things get interesting.

Case		Nominative	Genitive	Dative	Accusitive	Vocative	Locative	Instrumental
Singular	masculine	on	jeho/něho ho jej/něj	jemu/němu mu	jeho/něho ho jej/něj	null	něm	jím/ním
	feminine	ona	jí/ní	jí/ní	ji/ni		ní	jí/ní
	neuter	ono	jeho/něho ho jej/něj	jemu/němu mu	je/ně ho jej/něj		něm	jím/ním
Plural	masculine	oni/ony	jich/nich	jim/nim	je/ně		nich	jimi/nimi
	feminine	ony
	neuter	ona

jeho/něho are stressed forms though ho cannot carry stress. The same is true for the rest:

• Viděl jsi ho?
• Neviděl jsem ho.
• Jeho jsem viděl, ne ji.

N- forms are used after prepositions. Ho and jej are synonymous - ho is more common, especially in speech.

The underlined pronouns ho and tě are clitics and can only be used in the second position unless pushed further right by a higher priority second-place item, such as the verb particle.

• Vidíte ho? "Can you see him/it?"

See Wikipedia:Czech declension#Pronouns for a fuller discussion

Possessive Pronouns

First Person

Case	Singular			Plural
	Masculine	Feminine	Neuter	Masculine	Feminine	Neuter
Nominative	můj	má/moje	mé/moje	mí/moji	mé/moje	mé/moje
Genitive	mého	mé/mojí	mého	mých	mých	mých
Dative	mému	mé/mojí	mému	mým	mým	mým
Accusative	mého/můj	mé/mojí	mé/moje	mé/moje	mé/moje	má/moje
Vocative	můj	má/moje	mé/moje	moji/moje	mé/moje	má/moje
Locative	mém	mé/mojí	mém	mých	mých	mých
Instrumental	mým	mou/mojí	mým	mými	mými	mými

Second Person

Case	Singular			Plural
	Masculine	Feminine	Neuter	Masculine	Feminine	Neuter
Nominative	tvůj	tvá, tvoje	tvé, tvoje	tví, tvoji / tvé	tvé, tvoje	tvá, tvoje
Genitive	tvého	tvé, tvojí	tvého	tvých	tvých, tvojích	tvých, tvojích
Dative	tvému	tvé, tvojí	tvému	tvým	tvým	tvým
Accusative	tvého / tvůj	tvou	tvé, tvoje	tvé / tvoje	tvé, tvoje	tvá, tvoje
Vocative	tvůj	tvá, tvoje	tvé, tvoje	tví, tvoji / tvoje	tvé, tvoje	tvá, tvoje
Locative	tvém	tvé, tvojí	tvém	tvých	tvých	tvých
Instrumental	tvým	tvou, tvojí	tvým	tvými	tvými	tvými

Third Person

Case	Singular			Plural
	Masculine	Feminine	Neuter	Masculine	Feminine	Neuter
Nominative	jeho	její	jeho	jejich	jejich	jejich
Genitive
Dative
Accusative
Vocative
Locative
Instrumental

Demonstrative Pronouns

		Masculine	Feminine	Neuter
Singular	"this"	tento	tato	toto
	"that", "the"	ten	ta	to
Plural	"these"	tito/tyto	tyto	tato
	"those", "the"	ti/ty	ty	ta

Interrogative Pronouns

• co = what
• čí = whose
• jaký = what kind
• kde = where
• kdo = who
• kdy = when
• kolik = how many/much
• který/jenž = which

See Also

• Wiktionary.
• Wikipedia on Pronouns.